Včelička

Na zahrádce pod jabloní motýlek tam včelku honí,
/:hned, hned, hned dej mi, včelko, med!:/


Včelička se na něj zlobí, že ji křidélka už bolí,
/:hned, hned, hned pryč motýlku leť!:/


Do úlu už včelky letí, musím také pospíchati,
/:hned, hned, hned taky domů leť!:/

 

 

JIŘÍ ŽÁČEK

NA PROCHÁZCE
Jezevčíci, ti si hoví,
vždyť to jsou psi salámoví.
Podívej se, mámo, sama:
je to salám s nožičkama

 

KOTĚ
Vlezlo kotě dírou v plotě,
vlezlo kotě do sadu,
koulelo si kapku rosy,
mělo dobrou náladu.

 

Zaječí říkadlo

My jsme malí ušáci,
nemáme nic na práci.
Trénujeme běh a skoky,
přes pařezy, přes potoky.
Učíme se kotouly,
nekoukáme ne bouli.

 

Pouštění draka  

Draku, ty jsi vážně drak,
- Hudry, hudry, je to tak!
A máš zuby dračí,
- Mám dva - to mi stačí!
A co těmi zuby jíš?
- Princezen mám plnou spíž!
Ach ty lháři - každý to ví, že jsi jenom papírový!

 

Auto
Auto jede, sláva, sláva!
Táta mává, máma mává.
Auto jede tú, tú, tú, táto, mámo, už je tu!

Rozpočítadlo
Anda, dvanda,
třinda, čtvrnda,
pádě, ládě,
souka, louka,
do klobouka,
do mandele,
bác.

Zdravení
Ahoj, Aničko, jak se máš?
Ale, Alenko, vždyť to znáš.

Teta dělá ano, ano, (kýváme hlavou v před a zad)
Zkus to také, Jano, Jano. (kýváme hlavou vpravo a vlevo)
Teta ruce takhle dává, (vzpažit)
a teď s nimi pěkně mává. (ve vzpažení mávat rukama)

Kapr v kapradí - Jiří Žáček (Aprílová škola)
Leží kapr v kapradí,
pranic mu to nevadí.
Líně leží, líně pije,
je to kapr z tramtárie.
Je to kapr ze souše,
štěká, ale nekouše.

Halí belí - Jiří Žáček (Aprílová škola)
Halí, belí, halí, belí -
já mám slona pod postelí,
je to slůně kapesní,
ale za to hodně sní.
Halí, belí, halí, belí -
čím ho krmím? Petrželí!
Spořádá jí hromadu,
pak se svalí do zádu.
Já mám slona pod postelí,
vejde se tam skoro celý.
Jenom chobot kouká ven,
když mi přeje dobrý den

Kresba sluníčka
Podívej se, babičko,
namaluj sluníčko.
Sluníčko má očka,
jak nějaká kočka.
Vesele se usmívá
a tiše si povídá:
Svítím, svítím na domy,
posvítím i na stromy,
svítím také kotěti,
ale nejvíc pro děti.

Kresba sněhuláka
Jedna koule maličká,
druhá trochu větší,
třetí koule veliká,
na sebe se věší.
Napícháme uhlíky,
jako velké knoflíky.
Oči, pusu, z mrkve nos,
větší než-li nosí kos.
Velkou metlu do ruky,
na holky i na kluky.
A na hlavu plecháček,
už je tu sněhuláček.

Říkanka pro berušku

Beruško,
půjč mi jednu tečku!
Třeba tu,
co máš na zadečku.

Musím ji napsat
za větou,
ať se mi slova
nepletou.

Ohryzaná básnička

 Když se myši probudily,

Kručelo jim v bříšku,

Ale doma objevily

Jenom tuhle knížku.

 

Že jim tuze vytrávilo

Ze zimního spánku,

V cukuletu ohryzaly

Skoro celou stránku.

 

Ach vy žrouti -- já vám za to

Píšu z mravů pětku.

Knížky jsou tu k prohlížení,

Knížky nejsou k snědku!

Krávy, Krávy

Krávy, krávy

Krávy, krávy,
jak si vlastně povídáte?
Krávy, krávy,
jakou máte řeč?

Bú, bú, bú,...

Kočky, kočky,
jak si vlastně povídáte?
Kočky, kočky,
jakou máte řeč?

Mňau, mňau, mňau,...

Pejsci, pejsci,
jak si vlastně povídáte?
Pejsci, pejsci,
jakou máte řeč?

Haf, haf, haf,...

Hadi, hadi,
jak si vlastně povídáte?
Hadi, hadi,
jakou máte řeč?

Sss, sss, sss,...

Němé tváře,
jak si vlastně povídáte?
Němé tváře,
jakou máte řeč?

Bú..., mňau..., haf..., sss...,
 (každý jaké zvíře chce)

Táta včera v šatníku zatloukal pár hřebíků.

bum,bum,bum,až se třásl celý dům.

V kuchyni zas maminka každou chvíli zacinká

pokličkou, velkou, nebo maličkou.

Naše malá Monika taky v hudbě vyniká,

ta hraje: na skleničku od čaje.

I náš Véna ve zvyku, umí dělat muziku

panečku! vařečkou o vařečku.

Když my hrajem: do re mi, každý pozná

co jsme my, jediná muzikantská rodina.

 

 

Hřej sluníčko

Hřej sluníčko, hřej.
Hory, doly krej.
Povyskoč si výše,
na té naší streše.
Kolo udělej.
Kolo udělej!

 

Sluníčko

Když sluníčko ráno vstalo, dobré ráno všem popřálo.

Nakouklo se do okénka, kde spí malá (Adélka, Markétka, Janička, Honzík..Mařenka.)

Vstávej honem, už je dníček,

umýt očka i nosíček,

do šatiček šup, šup, šup,

do školičky cupy dup.

 

ČÁP

Starý čáp,
capy, cap,
cape bosý
po rákosí,
za ním cape čápice,
ráchají se v rybníce.

Starý čáp,
klapy, klap,
chodí k brodu,
čeřit vodu,
čápice ho provází,
chytá žáby pod hrází.

 

Melu, melu kávu

Melu, melu kávu,
pro našeho Slávu.
Melu, melu zrnka,
vůně stoupá z hrnka.

 

O Honzíkovi

Honzík sedí za pecí, na plotnu se dívá,

jak tam čerstvý lívanec, veselou si zpívá.

Honzík ani nemuká, sedí pěkně tiše,

tenhle už je desátý, devět jich má v břiše.

 

Zajíček

Zajíčku v lesíčku, copak děláš?

Běhávám, skákávám, tuhle mne máš.

Zajíčku v lesíčku, copak to jíš?

Travičku, hošíčku, však ty to víš.

 

Myší šeptadlo  (Jiří Žáček)

Myši chodí tuze tiše, mají tlapky jako z plyše.

Tiše myši, ši, ši, ši, ať vás nikdo neslyší.

 

Šel zahradník do zahrady

Šel zahradník do zahrady s motykou, s motykou,

vykopal tam rozmarýnku velikou, velikou.

Nebyla to rozmarýnka, byl to křen, byl to křen,

vyhodil ho zahradníček z okna ven, z okna ven.

 

Budík (Ljuba Štíplová)

Tik, tak, tiky, tak,

kdo chce tikat taky tak?

Tik, tak, tiky, tak,

musí vědět, co a jak.

 

Taneček (Bláha, Veselý)

Tancovala žížala na zahrádce polku,

čmelákovi, že jí hrál, dala půlku vdolku.

Pojďte pane slimáčku, taky na taneček!

Čmelák dostal, že jim hrál, sladký lívaneček.

Potom ji vzal dokola, hrobaříček mladý.

Čmelák dostal za tanec, kousek čokolády.

Tancovala žížala od večera k ránu-

čmelák dostal k snídani kousek marcipánu.

 

Čmelák (Balík)

Čmelák hraje na basu, ve stoje i v kleče,

svlékl se až do pasu, pot mu z čela teče.

Do trávy se překotil, pod kytičku stinnou,

košilku si propotil a už nemá jinou.

 

Zajíc a měsíc (Ljuba Štíplová)

Na měsíci sedí zajíc,

pojídá ho jako krajíc

kousek po kousku.

Každou noc si trochu ují,

chroustá,až mu odletují

drobky od fousků.

Když natrousí hvězdné drobky,

poskočí si hopky hopky,

pro dnešek má dost.

Měsíc zhasnul jako svíce,

zato hvězd je na tisíce

tobě pro radost.

 

Žežulička

Žežuličko, kde jsi byla,
žes tak dlouho nekukala ?

//: A ja ja, ku ku ku, seděla jsem na buku :// 

Seděla jsem na jedličce,
volala jsem na myslivce .

//: A ja ja, ku ku ku, seděla jsem na buku :// 

 

Žežulička II.

 Žežuličko, kde jsi byla,
žes tak dlouho nekukala ?
Kuku ! Kuku !
Kuku, kuku, kuku !
Seděla jsem na jedličce,
volala jsem na myslivce :
Kuku ! Kuku !
Kuku, kuku, kuku ! 

 

V zahradě na hrušce

1)V zahradě na hrušce sedává kos, 

má černý kabátek a žlutý nos.

2)Na našem komíně sedává čáp,

klape si zobákem klap, klapy, klap.

 

Ukolébavka pro ptáčka

Už se šeří, černé peří, padá nebi ze všech dveří, houpy, hou.

Přikrč oči pod obočí, ať ti do nich tma neskočí, houpy, hou.

Spinkej, spinky, u maminky, vyzvánějí, cinky, klinky, houpy, hou.

Už se šeří, černé peří padá nebi ze všech dveří, houpy, hou.

 

Brambora

Kutálí se ze dvora
velikánská brambora.
(ruce máme před sebou,
motáme s nimi a jako „kutálíme“)
Neviděla, neslyšela,
(dlaněmi zakryjeme oči, uši)
že na ni padá závora.
(mávneme, dvakrát tleskneme rukama)
Kam koukáš, ty závoro?
(pravou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme „ty,ty, ty“)
Na tebe, ty bramboro!
(levou rukou se vztyčeným
ukazovákem děláme „ty,ty, ty“) nebo ukážeme na kamaráda
Kdyby tudy projel vlak,
(krouživými pohyby rukou
předvádíme „vlak“)
byl by z tebe bramborák!
(opět do rytmu tleskáme)